The Walloon settlers in Spiš in the Middle Ages
DOI:
https://doi.org/10.15633/fhc.4199Klíčová slova:
Walloons, migration, settlement, Spiš county, Spišské Vlachy, Slovakia, kingdom of Hungary, Middle AgesAbstrakt
In the kingdom of Hungary we assume the presence of a Romance-speaking population as early as in the 11th century. Other groups of Latins, mainly Walloons, immigrated during the 12th century to Transylvania, along with the Flemish people, and to other important cities of the kingdom (Esztergom, Székesfehérvár, Oradea Mare, Pécs, Zagreb). But also into Spiš county. The most important Wallonian locality in the upper part of the country (Slovakia) was established in Spišské Vlachy located in the vicinity of the important German locality of Spišské Podhradie, where Saxon ʻguestsʼ were the first to be documented in Spiš. The presence of Walloons in Spiš is generally associated with the construction of the nearby Spiš castle although there may have been other reasons for their arrival. The local settlement is first recorded in sources in 1243, when King Bela IV. granted the settlers from Spišské Vlachy a special privilege. But Latin hospites in Spiš county lived not only in Spišské Vlachy and its immediate surroundings. The presence of individuals from the Romance language area is testified in other localities of Spiš as well, mostly in villages of the Hornád river valley (Aranyás, Mečedelovce, Odorín, Žehra and so on). The Wallonian community in Spiš wasn´t very numerous in comparison with local Slavs or German (Saxon) settlers and very soon was gradually assimilated in the domestic Slovak or German environment.Reference
Primary sources:
Analecta Scepusii sacri et profani I, ed. C. Wagner, Viennae 1774.
Anjou-kori oklevéltár X, eds. L. Blazovich, L. Géczi, Budapest-Szeged 2000.
Anjou-kori oklevéltár XXI, eds. L. Blazovich, L. Géczi, Budapest-Szeged 2005.
Chronicon Cornelii Zantfliet S. Jacobi Leodiensis monachi. In Veterum scriptorum et monumentorum historicorum, dogmaticorum, moralium, amplissima collection, eds. E. Martène – U. Durand. V. Parisiis 1729, pp. 67-504.
Chronique de Jean de Stavelot, ed. A. Borgnet, Bruxelles 1861.
Codex diplomaticus Arpadianus continuatus XI, ed. G. Wenzel, Budapest 1873.
Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae II, ed. R. Marsina, Bratislava 1987.
Codex diplomaticus patrius VIII, ed. E. Nagy, Budapest 1891.
Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis V/1, ed. G. Fejér, Budae 1829.
A márkusfalvi Mariássy család levéltára 1243 1803 I, ed. B. Iványi, Lőcse 1917.
Monumenta Historica Liberae Regiae Civitatis Zagrabiae I, ed. J. B. Tkalčić, Zagrabiae 1889.
Monumenta Vaticana Hungariae I/1. Rationes collectorum pontificorum in Hungaria. 1281-1375, Budapest 1887.
Oklevéltár a gróf Csáky család történetéhez. I. Oklevelek 1229-1499, Budapest 1919.
Regesta regum stirpis Arpadianae critico diplomatica II/1, ed. E. Szentpétery, Budapest 1943.
Regestrum Varadiense examinum ferri candentis ordine chronologico digestum, eds. J. Karácsonyi, S. Borovszky, Budapest 1903.
Rerum Leodiensium sub Johanne Heinsbergio et Ludovico Borbonio episcopis opus Adriani de Veteri Busco monachi sancti Laurentii. In Veterum scriptorum et monumentorum historicorum, dogmaticorum, moralium, amplissima collection, eds. E. Martène – U. Durand. IV. Parisiis 1729, pp. 1199-1378.
Urkundenbuch zur Geschichte der Deutschen in Siebenbürgen. I, eds. F. Zimmermann, C. Werner, Hermannstadt 1892.
Výsady miest a mestečiek na Slovensku I, ed. Ľ. Juck, Bratislava 1984.
Zsigmondkori oklevéltár I, ed. E. Mályusz, Budapest 1951.
Secondary works:
Amman H., Die französische Südostwanderung im Rahmen der mittelalterlichen französischen Wanderungen, "Südostforschungen" 14 (1955), pp. 406-428.
Bárczi G., A középkori vallon magyar érintke¬zésekhez. "Századok" 71 (1937), 9 10, pp. 399 416.
Csákó J. Az Árpád-kori Magyarország a francia trerületen keletkezett elbeszelő kútfők tükrében. Doktori diszertáció. Budapest 2015.
Fehértói K., Onomasticon Hungaricum. Nomina propria personarum aetatis Arpadiane. Árpád-kori személynévtár (1000-1301), Budapest 2004.
Fekete Nagy A., A Szepesség terūleti és társadalmi kialakulása, Budapest 1934.
Fügedi E., Székesfehérvár középkori alaprajza és a polgárság kezdetei Magyarországon, "Településtudományi Közlemények" 20 (1967), pp. 31–45.
Györffy Gy., A székesfehérvári latinok betelepülésének kérdése, in: Székesfe¬hérvár Évszázadai, 2, Középkor, ed. A. Kralovánszky, Székesfehérvár 1972, pp. 37–42.
Györffy Gy., Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza I-II, Budapest 1963-1987.
Gysseling M., Zur Romanisierung germanischer Personennamen in Wallonien im Frühmittelalter, in: Namenforschung. Festschrift für A. Bach zum 75 Geburtstag. Heidelberg 1965, pp. 49-54.
Homza M., Vývoj sídelno-etnických pomerov včasnostredovekého Spiša, in: Historia Scepusii I, eds. M. Homza, S. A. Sroka, Bratislava-Kraków 2009, pp. 175-186.
Klein K. K., Flandrenses in Siebenbürgen, in: Zeitschrift für Mundartforschung 28 (1961) 1, pp. 43-70.
Kristó Gy., Nem magyar népek a középkori Magyarországon, Budapest 2003, pp. 167-178.
Labanc P., Spišské Vlachy, in: Lexikon stredovekých miest na Slovensku, eds. M. Štefánik, J. Lukačka, Bratislava 2010.
Marek M., Saxones nostri de Scepus. K niektorým otázkam príchodu saských hostí a ich života na Spiši, in: Terra Scepusiensis. Stav bádania o dejinách Spiša, Levoča-Wroclaw 2003, pp. 353-366.
Pohl, Walter – HARTL, Ingrid – HAUBRICHS, Wolfgang (eds.). Walchen, Romani und Latini. Variationen einer nachrömischen Gruppenbezeichnung zwischen Britannien und dem Balkan. Wien 2017.
Ratkoš, Peter. Privilégium Spišských Vlách a Turnianske prédium. In Slovenská Archivistika, 14, 1979, p. 84 85.
Schmauk, Michael (ed.). Supplementum analectorum terrae Scepu¬siensis II. Szepesváraljae 1889.
Sedlák, Vincent (ed.). Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae (further RDSl) II. Bratislava 1987.
Szentpétery, Emericus (ed.). Regesta regum stirpis Arpadianae critico diplomatica I/2. Budapest 1927.
Székely Gy., A Székesfehérvári Latinok és vallonok a középkori Magyarországon, in: Székesfe-hérvár Évszázadai 2, Középkor, ed. A. Kralovánszky, Székesfehérvár 1972, pp. 48 49.
Székely Gy., Wallons et Italiens en Europe Centrale aux XIe-XVIe siècle, "Annales Universitatis Scientiarum Budapestinensis de Rolando Eötvös nominatae. Sectio historica" 6 (1964) pp. 3-71.
Varsik B., Osídlenie Košickej kotliny III, Bratislava 1977.
Varsik B., Stredoveké miestne názvy na Slovensku vzniknuté po príslušníkoch rôznych národností Uhorska, in: Z osídlenia západného a stredného Slovenska v stredoveku, Bratislava 1984, pp. 58-161.
Zientara B., Walonowie na Śląsku w XII i XIII wieku, "Przegląd Historyczny" 66 (1975) nr. 3, pp. 349-369.
Zolnay L., Az esztergomi latinusokról, in: Annales Strigonienses. Esztergom évlapjai. Az esztergomi múzeumok évkönyve. I, ed. L. Zolnay, [Bp.] 1960, pp. 155–167.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2021 Miloš Marek
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Autor prohlašuje, že mu přináleží autorská práva k dílu a že nejsou omezena v rozsahu spadajícím pod toto prohlášení a že je dílo originální a nenarušuje autorská práva jiných osob.
Autor povoluje Papežské univerzitě Jana Pavla II. v Krakově bezplatné, nevýhradní a časově neomezené využívání díla, tedy:
- záznam a reprodukci: vytváření exemplářů díla tiskařskou, reprografickou technikou, magnetickým záznamem a digitální technikou;
- obchodování s originálem nebo exempláři, na nichž bylo dílo zaznamenáno (uvedení do obratu, zapůjčení nebo nájem originálu nebo exemplářů, veřejné vystavování, zobrazování a také veřejné zpřístupňování díla tak, aby k němu mohl mít každý přístup na místě a v čase, který si vybere);
- začlenění díla do kolektivního díla;
- poskytnutí sublicence Papežskou univerzitou Jana Pavla II. v Krakově Creative Commons Uznanie autorstwa-Użycie niekomercyjne-Bez utworów zależnych 3.0 Polska
Papežská univerzita Jana Pavla II. v Krakově zpřístupňuje dílo na platformě časopisu patřící vysoké škole, na základě licence Creative Commons Uznanie autorstwa-Użycie niekomercyjne-Bez utworów zależnych 3.0 Polska. Tím také opravňuje všechny zájemce k využití díla za následujících podmínek:
- bude uveden autor a název díla,
- bude uvedeno místo publikování (název časopisu a internetová adresa na původně publikované dílo),
